Jaromír Drábek: O důchodové reformě povedeme nadstranickou diskuzi
2.9.2010 Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje příští rok ušetřit 12,4 miliardy. Na ministra Jaromíra Drábka (TOP 09) čeká řada těžkých úkolů: příprava důchodové reformy, reforma sociálního systému, reforma zákoníku práce. V obou komorách parlamentu bude muset obhájit řadu nepopulárních kroků – snížení příspěvku na péči, zrušení porodného na druhé a další dítě. Ministr také navrhl vládě snížení platů státních zaměstnanců o 10 %. Proti tomuto návrhu již protestují odbory.
Pane ministře, co považujete ve svém rezortu za svůj nejdůležitější úkol?
Úkolů, které jsme si v programovém prohlášení vlády předsevzali, je celá řada – počet se blíží ke čtyřiceti – a týkají se všech agend, které MPSV spravuje. Ať už se jedná o důchodovou reformu, o pružnější pracovní trh či o zachování fungující a pevné sociální sítě, která nebude zneužívána a jejíž správa bude jednodušší a efektivnější než dnes.
Jak daleko je příprava důchodové reformy a nakolik využíváte závěry Bezděkovy komise?
Důchodová reforma je jednou z priorit této vlády a práce na ní neustále pokračují. Závěry Bezděkovy komise jsou pro nás přitom velmi zásadním materiálem. V průběhu následujících měsíců bych chtěl otevřít diskuzi všech demokratických parlamentních stran nad konkrétními návrhy. Platit by měla začít 1. ledna 2012.
Kdy můžeme čekat první legislativní opatření?
Nepředpokládám, že by měly celému balíčku důchodové reformy předcházet nějaké dílčí legislativní úpravy, tedy termín spuštění je 1. leden 2012.
Jak přesvědčíte ČSSD o nutnosti důchodové reformy a sjednocení sazby DPH na 19 %?
O důchodové reformě povedeme diskuzi napříč stranami. Pokud budeme schopni vést diskuzi věcnou – nadstranickou, jsem přesvědčen, že je šance se nad závěry shodnout.
Kdo je v týmu Vašich poradců?
Ivo Foltýn jako poradce pro důchodovou reformu a Jaroslav Dembinný jako poradce pro začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti.
MPSV musí letos ušetřit přes dvě miliardy korun, kde budete škrtat?
Pochopitelně v nemandatorních výdajích, tj. v samotném provozu, v oblasti investic a v mzdových prostředcích. Rámcový návrh rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí pro rok 2011 činí 479,5 miliardy Kč. Opatření týkající se mandatorních výdajů vyplývají z programového prohlášení vlády, ušetřit by se na nich mělo v součtu 12,4 miliardy korun. Nemandatorní výdaje pro rok 2011 budou kráceny v oblasti investic, provozních výdajů, desetiprocentním snížením vynakládaných mzdových prostředků apod. Nové investice nebyly zahajovány (s výjimkou těch, kde je čerpáno z Integrovaného operačního programu). Lze předpokládat, že se úsporná opatření dotknou všech nemandatorních výdajů kapitoly.
Plánujete sebrat sociální dávky rodinám, které neposílají děti do škol. Jak budete školní docházku kontrolovat? Neohrozí odebrání dávek samotné děti?
Školní docházku bychom rádi kontrolovali v součinnosti se školami samotnými, respektive prostřednictvím spolupráce škol a sociálních pracovníků. Nepředpokládám, že by tím mohly být děti ohroženy, naopak věřím, že se zlepší jejich školní docházka.
Vláda plánuje snížit příspěvek na péči v prvním stupni závislosti z 2000 na 800 korun. TOP 09 dokonce navrhovala příspěvek v nejlehčím stupni postižení úplně zrušit. Toto opatření se dotkne více než 100 tisíc lidí. Nemáte obavy, že toto opatření ohrozí ty, kteří příspěvek skutečně využívali na nákup sociálních služeb?
Snížená částka odpovídá náročnosti a intenzitě péče a současně vyrovnává hodnotu dávky v porovnání s vyššími stupni příspěvku na péči. V této oblasti je třeba pohled do nedávné minulosti: v roce 2007 došlo k zavedení těchto příspěvků na péči překlopením tehdejšího systému příspěvků na bezmocnost. Tehdy se měsíční dávka u prvního stupně závislosti skokem vyšplhala z 500 Kč na 2000 Kč. Dosažení prvního stupně je pojato poměrně liberálně, vyvolalo také bezprecedentní zájem veřejnosti. Příspěvek v této kategorii nemá charakter přímé pomoci. Nelze tedy tvrdit, že snižujeme podporu skutečně bezmocným, u těchto, tedy vyšších stupňů závislosti zůstává příspěvek stejný. Lidé, kteří potřebují 24hodinovou pomoc, jsou ve čtvrtém stupni závislosti a příspěvek na péči činí 12 tisíc Kč měsíčně. Této skupiny a příjemců příspěvku v druhém a třetím stupni závislosti se navrhované snižování příspěvku netýká.
Jaké změny chystáte v Zákoníku práce?
Dílčích změn je celá řada. Plánujeme například podpořit nezaměstnané, kteří začnou podnikat, bude také zvýšen maximální rozsah zaměstnání na základě dohody o provedení práce ze 150 na 300 hodin při současném posílení kontroly, aby nedocházelo ke zneužívání tohoto institutu. Plánujeme výši odstupného vázat na počet odpracovaných let u zaměstnavatele a v dohledné době uvolnit podmínky pro uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou. Budou zavedena pružnější konta pracovní doby a umožněno její flexibilnější nerovnoměrné rozložení. Firmy tak budou mít možnost lépe využívat pracovní dobu v návaznosti na množství zakázek. V současné době navrhujeme zrušení ustanovení o nekolidujícím zaměstnání v zákoně o zaměstnanosti.
Připravujete i změnu struktury úřadů práce…
Nejzásadnější změnou je zrušení právní samostatnosti jednoho každého úřadu, nově bude fungovat jeden Úřad práce České republiky jako právní nástupce všech stávajících úřadů práce. Bude přímo řízený ministerstvem práce a sociálních věcí. Organizační struktura bude obsahovat krajské pobočky a na úrovni obcí kontaktní místa úřadu práce. Centralizací řídícího aparátu dojde k úsporám na servisních výdajích, tedy na činnostech, které zajišťují chod úřadů. Úspory finanční i personální budou moci být použity na posílení kontrolní činnost úřadů, kterou považuji za jednu z prioritních. Nový systém umožní přizpůsobit velikost a kapacity úřadů práce skutečným potřebám regionálních pracovních trhů. Budeme moci lépe reagovat na skutečný stav v dané lokalitě.
Premiér Nečas kritizoval Vaše vyjádření pro Českou televizi, kde jste navrhl sebrání podpory v nezaměstnanosti zaměstnancům, kteří sami podají výpověď. Přehodnotil jste na základě jeho kritiky svůj názor?
S panem premiérem jsme ve shodě.
V rozhovoru pro Hospodářské noviny jste uvedl, že jako bývalý prezident Hospodářské komory velmi dobře rozumíte uvažování odborů a vždy jste byl schopný se s nimi dohodnout. Na druhou stranu jste v otázkách Václava Moravce vyjádřil rozhořčení nad nepochopitelným chováním odborů, prý na Vás ušili boudu, když Vám den po vzájemné dohodě vyhrožovali stávkami a demonstracemi. Jakým směrem se bude ubírat Vaše další komunikace s odbory?
Věřím, že konstruktivním.
autor: Helena Kuncová
