Po Praze je výstava o samizdatu i v Brně

Samizdat s

FOTO Magdalena Pospíchalová

Po pražské Národní knihovně je možné až do 26. dubna zhlédnout také v Knihovně Jiřího Mahena v Brně výstavu s názvem Samizdat – skrytá minulost tvůrčího odporu. Společně s jejím autorem Petrem Pospíchalem zahájil výstavu ve čtvrtek 26. března premiér Bohuslav Sobotka.

Podle Sobotky nelze zapomínat na to, co u nás bylo před listopadem roku 1989. „Je důležité nezapomínat na lidi, kteří se v té době projevovali tak, že hájili svůj vlastní názor, byli často tvrdohlaví. Byl to projev touhy po svobodě slova,“ konstatoval Sobotka. Předseda vlády dále zdůraznil, že přijel na zahájení výstavy do Brna také z toho důvodu, aby poděkoval těm lidem, kteří za totality našli odvahu a pomáhali v těžkých podmínkách šířit svobodné myšlenky a názory.

Bývalý brněnský disident Petr Pospíchal zdůraznil, že je potřeba se po čtvrtstoletí seznámit s fenoménem, který samizdat představuje. „Ne každý idealista vydával samizdat, ale každý kdo vydával samizdat, byl idealista,“ řekl Pospíchal. Dodal, že samizdat je již součástí naší historie a výstava má rovněž edukativní smysl.

Ředitelka Knihovny Jiřího Mahena Libuše Nivnická by ráda na výstavě přivítala především mladé lidi. „Historická paměť se pomalu vytrácí. Mladí lidé mají sice představu, co to byl samizdat, ale detaily již většinou neznají,“ uvedla dále Nivnická.

Zakázané tiskoviny umožnily za normalizace přežití nezávislé literární i publicistické produkce a nahrazovaly neexistující veřejnou debatu o tématech, k nimž sdělovací prostředky i režimní instituce zachovávaly nucené mlčení. Myšlenkou samizdatu bylo vydávat alespoň malé množství výtisků, obvykle psaných přes průklepový papír na psacím stroji, případně s použitím jakýchkoli rozmnožovacích prostředků, které byly k dispozici. Každý čtenář byl přitom povzbuzován, aby tiskovinu opsal, nebo jakýmkoli způsobem rozmnožil a poskytl dalším lidem.

Na výstavě v Knihovně Jiřího Mahena si mohou návštěvníci prohlédnout dnes již unikátní exponáty, ke kterým patří i objemné knihy psané celé klasickým psacím strojem na průklepovém papíře. Patří k nim například i téměř pětisetstránkový Medvědí román od dnes v řadě zemí překládaného spisovatele Jiřího Kratochvila. Vystaveny jsou samozřejmě knihy tehdy zakázaných autorů Václava Havla, Ludvíka Vaculíka, Milana Uhdeho a mnoha dalších. Návštěvník zde rovněž najde vzácné bibliofilie básnických sbírek s výtvarným doprovodem významných umělců, neoficiálně vydávané časopisy, fotografie i různá prohlášení z doby totality.

„Po zformování Charty 77 umožnila existence samizdatu propojování různých okruhů undergroundu a také sdílení zpráv o represích, kterým byli odpůrci tehdejšího režimu vystaveni. Právě na tuto dobu se soustředí expozice,“ uvedl autor konceptu výstavy Petr Pospíchal. Připomněl zároveň, že výstava obsahuje okolo dvou stovek unikátních exponátů.

Kristián Chalupa

Podporujeme

Spolupracujeme

Mediální partneři