Se správným business modelem mohou jít ruku v ruce i úspory a rozvoj infrastruktury

Jan Šamal

8.11: Jan Šamal: Nová národní strategie v oblasti rozvoje vysokorychlostního internetu Digitální Česko a vlna úspor, se kterými přichází nová vláda, to jsou dva hlavní faktory, které v následujících letech budou ovlivňovat rozvoj telekomunikačních služeb nezbytných pro eGovernment a chod státní a veřejné správy v Česku. Na to, jak jdou dohromady úspory a zároveň rozvoj infrastruktury, jsme se zeptali Jana Šamala, obchodního ředitele společnosti Alcatel-Lucent pro státní správu a průmysl.

Co vidíte jako největší výzvu pro Českou republiku v oblasti rozvoje telekomunikační infrastruktury?

V současné době jako největší problém vidím malé rozšíření a obecně přístup ke skutečně vysokorychlostnímu internetu. Cíle původní Národní broadbandové strategie se sice podařilo s předstihem naplnit, ale původní definice broadbandu už neodpovídá současným potřebám. Dnes už přestává být připojení s rychlostí v řádu jednotek megabitů za sekundu a s o řád nižší rychlostí od uživatele dostačující a je jasné, že za pár let to bude ještě horší. To si uvědomuje i nová vládní strategie v oblasti rozvoje internetu Digitální Česko. Ta navazuje na Digitální agendu pro Evropu, kde se hovoří o dostupnosti rychlosti 30 Mbit/s pro všechny občany EU do roku 2020, přičemž ve stejném roce by měla nejméně polovina Evropanů být připojena k internetu rychleji než 100 Mbit/s. To ale nepřijde samo od sebe. Česká republika musí rychle zahájit masivní podporu rozvoje telekomunikační infrastruktury, jinak v blízké budoucnosti nebude moci držet tempo se západní Evropou a rozvinutým světem.

To je ovšem tak trochu v přímém rozporu se situací našeho státního rozpočtu, kdy vláda musí každou korunu nejprve dvakrát obrátit. Nebo ne?

Ne nutně. Investice totiž nemusí provádět vláda samotná a není k tomu dokonce potřeba provádět ani investiční pobídky pro soukromé telekomunikační firmy formou snížených sazeb DPH apod. V řadě států EU, které jsou na tom s rozvojem broadbandu podstatně lépe než my, se velice dobře ujaly jiné modely rozvoje, založené na PPP projektech, řízených službách a outsourcingu. I tam vlády musí obracet v ruce každé euro dvakrát, a tak hledají cesty, jak zajistit rozvoj telekomunikační infrastruktury nezbytné pro fungování státu, rozvoj businessu i rozšíření moderních technologií, aniž by musely příliš investovat nebo krátit své rozpočtové příjmy.

Mohl byste to trochu rozvést? Jak má podle Vás vláda nebo radnice ovlivnit rozvoj broadbandu pro firmy a domácnosti?

Zejména v oblastech, které nejsou pro komerční firmy až tak atraktivní, je v řadě zemí běžně využíváno financováni rozvoje telekomunikační infrastruktury formou PPP projektů. Radnice se spojí s nějakým silnějším investorem, například energetickou společností, anebo se spojí třeba víc radnic najednou a zaplatí počáteční investici do páteřní optické infrastruktury a často i technologie pasivních optických sítí, která umožňuje s využitím relativně levných koncových zařízení nabídnout místním firmám a domácnostem rychlost připojení až 1 Gbit/s oběma směry. Následně je tato síť pronajata komerčním subjektům, které zde nabízejí své vlastní služby, jako je připojení k internetu, telefonování či internet. Z pravidelných poplatků se pak radnicím i soukromému investorovi postupně splácí celá investice. Radnice si navíc touto nadstandardní vybaveností přiláká a/nebo si udrží své obyvatele a firmy, které získají za standardních tržních podmínek službu, kterou by komerční subjekty v daném regionu nikdy nezainvestovaly. Alcatel-Lucent přitom v těchto případech figuruje často nejen jako dodavatel, ale také jako správce celého řešení, který se stará i o jeho další rozvoj.

A je takto možné budovat i jinou telekomunikační infrastrukturu, určenou třeba výlučně pro státní a veřejnou správu?

Ano, na to je nejvhodnější klasický outsourcing. Třeba v Rakousku je Alcatel–Lucent spolu s výrobcem této technologie dodavatelem komunikačního systému pro Integrovaný záchranný systém (IZS). Vše funguje tak, že Rakouská vláda, která neměla dostatek investičních prostředků pro takto rozsáhlý projekt, získala celé komunikační řešení na klíč, ve formě služby sjednané v rámci dlouhodobého kontraktu. Náš partner dodal všechny vysílače a koncová zařízení, my jsme vybudovali páteřní infrastrukturu a teď se ve formě poskytovatele služby staráme o její fungování, údržbu a rozvoj. Rakousko tak získalo potřebnou infrastrukturu podstatně dříve a levněji, než kdyby vše řešilo svépomocí.

A co využití řízených služeb? Jak se v praxi aplikuje model, kdy státní či veřejná správa má už infrastrukturu sice vybudovánu, ale není schopna efektivně zajistit její chod a rozvoj?

I s tím máme zkušenost, třeba v Německu, kde vláda sice již vybudovala a využívá vlastní komunikační síť pro IZS, včetně páteřní infrastruktury, a nyní při hledání úspor v provozních nákladech se rozhodla správu, údržbu a rozvoj sítě outsourcovat. Alcatel-Lucent zde tedy její infrastrukturu převzal pod svoji správu a německá vláda tak na jejím provozu ročně ušetří miliony eur, protože my s našimi zkušenostmi a týmem profesionálů ji jsme schopni spravovat podstatně levněji než úředníci, kteří se původně specializovali na něco jiného. Se správným business modelem tedy mohou jít i úspory a rozvoj telekomunikační infrastruktury ruku v ruce.

Jan Šamal
Obchodní ředitel pro státní správu a průmysl společnosti Alcatel-Lucent. Své manažerské a obchodní dovednosti zúročil v několika významných nadnárodních společnostech v oblasti ICT. Ve volném čase se věnuje lednímu hokeji, modernímu designu a architektuře.

autor: Martin Zikmund